|
|
Bohuslav Martinů - Voják a tanečnice
Velická, Eva ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Spurný, Lubomír (oponent) ; Zouhar, Vít (oponent)
Mgr. Eva Velická Bohuslav Martinů - Voják a tanečnice Dizertační práce Abstrakt První opera Bohuslava Martinů (z celkových 16) Voják a tanečnice, H. 162 spadá svým vznikem (1926-1927) do období počátečních let skladatelova pařížského pobytu, kdy můžeme na jeho tehdy vzniklých skladbách pozorovat snahu reflektovat různé dobově aktuální hudební směry a vlivy. Voják a tanečnice je svébytným příkladem absorbování těchto vlivů na pozadí tříaktové komické opery. Společně s libretistou Janem Löwenbachem se Martinů snažil vytvořit "novou operu buffu", což však nebylo pochopeno dobovou kritikou. Opera byla premiérována roku 1928 v Brně. Četnost premiér scénických děl Bohuslava Martinů v Národním divadle Brno poukazuje na to, že uvedení této operní prvotiny nebylo náhodou, ale součástí cílené dramaturgie brněnské scény. Opera reflektuje tradici zvoleného operního žánru a zároveň odráží dobové tendence v umění 20. let 20. století, ať už se jedná o zapojení humoru v hudbě, vliv epického divadla či zpracování antického tématu. Summary The first opera by Bohuslav Martinů (from the total of 16) named Voják a tanečnice (The Soldier and the Dancer), H. 162 was created in the initial years of Martinů's stay in Paris (1926-1927), when the effort to reflect different contemporary music trends and influences can be traced in...
|
|
|
Hledání inscenační tradice opery Julietta Bohuslava Martinů na českých jevištích
Řeháková, Kateřina ; Topolová, Barbara (vedoucí práce) ; Just, Vladimír (oponent)
Bc. Kateřina Řeháková Hledání inscenační tradice opery Julietta Bohuslava Martinů na českých jevištích Abstrakt Diplomová práce popisuje všechny inscenace opery Bohuslava Martinů Julietta na našich jevištích od světové premiéry v Praze v r. 1938 až po prozatím poslední, uvedenou v Brně v r. 2009. Pojmenovává inscenační postupy, sleduje jejich proměnu a ukazuje, v čem na sebe navazují či v čem jsou originální. Klíčová je první inscenace z r. 1938 dirigenta Václava Talicha, režiséra Jindřicha Honzla a výtvarníka Františka Muziky, kteří ve vzájemné shodě vytvořili scénické dílo, jež sám skladatel považoval za dokonalé. Jindřich Honzl nastolil zásadní inscenační otázku, se kterou se poté střetávali všichni další režiséři, a to do jaké míry má být Julietta hrána jako sen a nakolik má být realistická. Úspěšnější byli spíše ti režiséři, kterým se podařilo najít správnou rovnováhu.
|
host ::
RSS.